No tak už sem zažil hodně, ale evidentně ne všechno. A ikdyž poslední dobou už nic nepíšu, tak tohle mě opět přimělo něco naťukat. Nebude to klasická recenze na sraz, ale spíš jen taková zmínka, která budiž chápána jako ponaučení pro generace příští.

       V pátek jsme vyrazili na sraz a naším cílem se stala Kateřina. Kateřina proto, že se nám tam loni líbilo. Asi... já si toho totiž z loňska moc nepamatuju a většině vyprávění moc nevěřím, páč pochybuju, že tam byl někdo... ale to jsem trochu odbočil. Takže jsme naládovali Taze až po střechu a vyrazilo se. Počasí slušný, spíš hic, ale oto větší byla žízeň, takže první kroky okamžitě po příjezdu mířily k dobře známému stánku, mrknu na ceduli a vidím nápis Gambrinus 10 za 25,- !! sem myslel, že mě vomejou. Pro jistotu jsem si to u slečny v okénku ověřil, jestli fakt točej tyhle patoky. Ta se jen smutně zatvářila, jako že je jí to líto, nemůže za to a nic s tim neudělá. Naštěstí se Plzeň stala naším vysvobozením. No co, bude to dražší sraz, ale vem to čert. A skutečně, vzal. Nebo to možná nebyl čert, ale pivo došlo okolo desáté hodiny! Takže motosraz bez piva! Nevěřil bych, že to zažiju. Naštěstí se pán v jednom stánku dušoval, že nám to pivo sežene a možná už večer, nejhůř ráno. Večer jsme zvládli z vlastních zdrojů a doufali v lepší zítřky.

          Sobota ráno. Okolo jedenácté jsme se vykulili a vydali se posnídat večer slibovanou Plzeň. Blíže se ke stánku, nás týpek zmerčil a okamžitě věděl která bije. Že je zle jsme poznali už podle jeho ksichtu, načež se začal omlouvat, že ještě nemá, ale už je to určitě na cestě. No k pití Gambrihnusu jsme se snížit nehodlali, tek jsme ke gulášku k snídani zkusili pito. No nic moc. Zbývala ještě jedna možnost. A pod heslem ,,zoufalí lidé konají zoufalé činy“ a vysvětlení týpkovi za pípou, že pokud točí Gambrinus, tak by neměl lidem říkat, že točí pivo. Oni pak totiž propadají falešné naději. Zmáháni žízní jsme si tedy poručili velkou malinovku. Chvilku nechápal, pak nevěřil, že to budem pít, ale nakonec natočil. No co si budem povídat, je to taky pěknej kentus, ale vypili jsme to a dali si další. Ještě než jsme začali pít druhou, tak jsme si naštěstí vzpoměli na flašku zelený, která nějakým zázrakem přežila pátek. No a tady je to ponaučení pro příště, páč taková malinovka se zelenou, to je hodně luxusní pití, když je člověk zoufalej. Tak jsme dávali jednu malinovku za druhou, dokud zelená nedošla. Naštěstí došla. Ale to už jsme našli týpka, kterej nás zoufale hledal po celym kempu hulákajíce směrem k nějakejm polákum, pod dojmem, že tam někde jsme my, že už má tu Plzeň. A tak jako v káždé pohádce se vše v dobré obrátilo a my žízní neumřeli.

         Jinak ještě k samotnému srazu. Naprosto luxusní sobotní odpoledne, kdy zahráli TIXTIDE a Warlock & Doro Pesch rev. A už ani nevim, při který z těhle dvou kapel jsem se koupal, ale voda byla taky luxusní :) No někdo to holt musel vzít na sebe, když nikdo jinej do vody nechtěl a přitom to bylo v plánu už od pátku... A zazpívat si s Doro (já vím, že nebyla opravdová, ale byla jí hodně podobná) all we are, to pro mě byl velkej zážitek a to pominu, že sem prej byl hodně dobrej...

         Každopádně Kateřina, ač málem nealko se fakt povedla!

©Troy