Letošní sezóna se kvapem blíží ke svému konci a co se týče té srazové, tak ta svoje řádky dopsala už před delší dobou. A tak já, váš oblíbený autor romantických příběhů, sedám ke compu, abych s troškou nostalgie zavzpomínal na to, co nám těch pár letošních víkendů dalo. A jelikož to bude především vzpomínání na něco co jsem už dávno zapomněl, tak se následujícími řádky nemusím do puntíku trefovat do reality, ale komu by to vadilo? Vždyť tady v podstatě vařím z vody celej rok.
     Původně jsem myslel, že si pěkně postupně přečtu recenzi z každýho srazu a a napíšu menší zhodnocení. Tuto variantu jsem zavrhnul bezprostředně po tom co jsem si přečetl svůj článek k Broďáku a vůbec nic jsem se nedozvěděl. Z toho plyne, že nad tím budu muset přemejšlet víc, než jsem původně předpokládal, ale co bych pro vás neudělal. Takže to vlastně bude spíš víc o pocitech, než o nějakém hledání pravdy.

     To že první letošní sraz bude Broďák bylo jasný už hodně dopředu, páč se nám tam prostě líbí a organizátoři opět nezklamali. Nezklamal ani náš nejextrémnější člen (viz. členové NPG) a tak bylo hodně veselo. Dobrou náladu podpořilo i pěkný počasí ruku v ruce s přítomnou slečnou slivovicí, která přišla o nevinnost velice záhy. (pro Mrdkise: poslední slovo nebylo myšleno osobně) A to že by mohlo dojít i na koupání, čekal asi málokdo.

     Kdyby šlo vše podle našich plánů, tak se na tomto místě rozepisuji o tom, jaký že to bylo na bikeshow v Bakově. Ale jelikož nás počasí nepříjemně vypeklo, přesněji řečeno vymáchalo. Tak bych zde mohl tak maximálně vykládat, jak jsme nad bazénem před hospou nadávaly, kterej háájzl za to může, že nejsme na srazu. Jak jste již určitě poznaly, odpovědi jsme se nedobraly a tak si recenzi na Bakov dáme tak maximálně příští rok.

     Kde se vzal, tu se vzal, Ježíšek! Přišel brzo frajer, v červenci. A ta nadílka stála za to. Především Arakain byl fantastickej a dlouho to vypadalo, že korunu pro nejlepší sraz roku jen těžko někdo Prasku sebere. Ale nebylo to jen o Arakainu, ale taky o výbornym programu a diskutabilním počasí. Páč tohe byl, oproti Bakovu, zase druhej extrém. Neskutečný vedro, před kterym se člověk jen těžko schová. Ale i to jsme přežili a tak se mohlo vyrazit z pekelný výhně přímou cestou do pekel.

     Možná si to málo kdo uvědomil, jak přelomovým srazem se stalo Peklo. A to hned z několika důvodů, které vám při této příležitosti připomenu. Tak především. Na tomhle srazu bylo pořízeno video, které se jako historicky první video Nepál Pičo Gangu objevilo veřejně na netu. Poprvé se stalo aby člen NPG zvítězil v nějaké soutěži. Poprvé byla do recenze zařazena hláška srazu. A i úroveň recenzí se začala nečekaně zvyšovat aby vyvrcholila u posledního srazu sezóny. A jakej byl teda sraz? Jednoznačně se zařadil k tomu top, co jsme letos projely. A na Biskupa vrhajícího svůj píst vstříc lepším zítřkům, se bude ještě dlouho, se slzou v oku, vzpomínat :-)

     Ještě teď mě přeběhne mráz po zádech, když si vzpomenu na Helloween Bike 666. Ďáblovo číslo v názvu je až neskutečně vypovídající o jízdě na týhle bestii. Každý rok jsme si říkali, jak by to bylo fajn, kdyby Helloween byl provozuschopnej aspoň den před srazem, nebo aspoň v pátek ráno, stačilo by i odpoledne, ale… Před dvěma lety to už byl extrém. Když ještě v pátek odpoledne visely části bajku na prádelní šňůře, páč byly čerstvě nalakovány, tak v tu chvíli, pokud by někdo řekl, že se to dá nestíhat ještě víc, byl by označen za blázna a neskutečnýho pesimistu. Jenže co čert nechtěl, nejhorší sny a noční můry se vyplnily letos. Těsně před devátou hodinou večerní, pět hodin po plánovaném odjezdu, byla úspěšně dokončena GO motoru. Motoru, za který si myslím, jsme Bořkovi ještě dostatečně nepoděkovali. A tak bych teď chtěl říct, DĚKUJEME BOŘKU! Nakonec jsme, k údivu všech přítomných, okolo jedenácté hodiny večerní, dorazili na sraz. Ale co, hlavně že jsme to přežili (hlavně já). Ještě bych rád připomenul výkon Epitafu, jejichž vystoupení organizátoři nesmyslně přesunuli na druhou hodinu ranní. Ale i přes tuto komplikaci kluci předvedli vynikající výkon a odměnou jim byl zaplněný plac křepčících fanoušků.

     Když sem psal, v souvislosti s Peklem, o vzrůstající úrovni recenzí, tak sem samozřejmě nemyslel tu z Kuňky. Přiznávám, uplně sem to tentokrát netrefil. Ale on celkově tenhle víkend byl poněkud zvláštní. Začalo to v pátek(©Arakain), kdy se část NPG rozjela na Kateřinu. Já jsem součástí této výpravy nebyl a tím pádem nebyla pořízena jediná fotka. Nerad bych se zde rozepisoval o neschopnosti členů této výpravy, to ať si přeberou mezi sebou. A páč sem tam nebyl, tak recenci obstarala, z jediného srazu v sezóně, Kostra. A zde nám vyvstává otázka, kde že sem to byl? Druhá skupina, vyrazila v pátek pokřtít cédo Epitafu a v sobotu na nejlepší, letošní, srazovou kapelu a to na Arakain. A jelikož byl Arakain na Kuňce, tak kam jsme asi tak mohli jet jinam? Od Kuňky, po loňské zkušenosti, nikdo moc nečekal a tak se tenhle sraz stal milým překvapením. Ale největší zásluhu na tom měl jednoznačně Arakain. Zajímavý byl i ohňostroj, který popílkem pokryl značnou část kempu. Nebo bitky o ceny házené do přihlížejícího davu.

     A teď netuším jak dál. Protože ať napíšu cokoliv, tak recenzi na Lužany už nikam dál neposunu. Tak se na tomhle místě aspoň pochválím, jak úžasně sem to napsal. Protože, kdybych měl vybrat jedinou věc, která se mě na těhle stránkách od jejich vzniku povedla, tak bych nezaváhal ani vteřinu. Ale jak se to vůbec všechno seběhlo? Byl konec prázdnin, počasí se netvářilo, že by mělo bejt zrovna exkluzivní, ale i přes to hrstka odvážných vyrazila na poslední sraz sezóny. Vyrazili jsme spíš z tradice, než z očekávání něčeho velkého. A moc nás nebylo. Navíc, když jsme se pár dní před srazem dozvěděli, že Brichta, na kterého tam vpodstatě jedem, hrát nebude, tak naše očekávání kleslo ještě blíže k bodu mrazu a jelo se už jen proto, že když tam jezdíme každej rok a je to přece poslední sraz. A to co se dělo, to opravdu nikdo nečekal. Najednou zde byl nejluxusnější sraz roku a sem rád, že tomu trošku odpovídala moje recenze. Nic víc k tomu radši psát nebudu a doporučuju si znova tu recenzi přečíst, páč tim se nedá nic zkazit.

      Je 30.10. 2007, veňku už začíná bejt pěkně hnusně a já dopisuju poslední řádky týhle recenze. I když spíš než recenze tomu budem říkat zhodnocení a nebo ještě líp, ohlédnutí. Ohlédnutí za skončenou srazovou sezónou. Že tohle napíšu jsem věděl, už když jsem dopsal poslední řádek o Lužanech. Páč tenhle rok byl vyjímečnej a zasloužil si ještě naposled, aby se o něm někdo zmínil. A jaká ta srazovka vlastně byla? To tady nebudu psát já, ale naopak budu rád, když si to přečtu od vás z komentářů. A nebojte se trošku rozepsat, ať si taky tlošku počtu. ©Troy.


A aby jste neřekly, že je toho málo, tak tady je pár nejluxusnějších fotek, který za celej rok vznikly, plus několik bonusovek, které nebyly nikdy zveřejněny. Fotky jsem pořídil především já, Sováková a něco málo Bořek.
http://foto.tiscali.cz/troy21/srazy07/

A samozřejmě tady nemůže chybět odkaz na ono legendární video.
http://www.stream.cz//video/8399-biskup-hazi-pistem


     A to už je vážně včechno. Doufám, že vás bavilo si tohle přečíst a že jste se i trochu zasmáli při vzpomínkách na letošní rok, protože to byl účel :-) ©Troy